V programovém prohlášení vlády se píše toto: „Do systému volby Rady ČT a ČRo zapojíme Senát. Příslušné změny právních předpisů prosadíme během roku 2022.“ Takže první otázka zní jasně: stihne se to letos?
Myslím, že to stihneme. Nepůjdeme ale „senátní cestou“, nýbrž tou „ministerskou“ – předlohu napíše ministerstvo kultury. Pokud jde o zákonodárný proces, půjde to standardně přes vládu, následně do sněmovny a Senátu. A pokud to máme stihnout letos, musíme jít nějakou minimalistickou cestou, která bude průchozí.
Původní záměr byl ale ambicióznější, chtěli jste řešit například také financování veřejnoprávních médií…
To zůstává. Máme slíbeno od pana ministra Baxy, že vznikne expertní skupina. Tvořit jí bude omezený počet lidí, kteří se médiím veřejné služby ve sněmovně a v Senátu věnují a věnovat i nadále chystají. Ta by podle mého názoru měla do konce roku 2023 přijít se dvěma novými a velkými novelami: s novelou zákona o České televizi a s novelou zákona o Českém rozhlase. Obě musí reagovat a řešit financování, digitální dobu, on-line platformy, sdílení obsahů. Primárně přitom musí řešit financování a finanční stabilitu veřejnoprávních médií.
Takže letos projde zákon, který bude upravovat způsob volbu radních, a rok na to nějaké komplexní novely…
Komplexní novely, které budou reagovat na to, že už docela dlouho žijeme ve 21. století.
Koalici tvoří pět stran, budete schopni se na nějakém smysluplném kompromisu dohodnout?
Ač jsem se toho bál, můj dojem je celkem dobrý. Základ máme v programovém prohlášení vlády, a pokud bych měl odpovědět stručně, podle mě už je dohoda de facto hotová.
Politická dohoda musí předcházet také volbě nových radních. Už existuje?
S kolegy o tom budeme mluvit až po veřejných slyšeních jednotlivých kandidátů. Oba víme, jaké posudky na jednotlivé uchazeče o členství v mediálních radách tu kolovaly éterem v minulém volebním období a že mandát generálního ředitele České televize Petra Dvořáka a nejspíš i většiny současného vrcholného managementu ČT visel vloni na jaře doslova na vlásku. Do Rady ČT se tentokrát přihlásilo přes padesát uchazečů, za sebe říkám, že budu při jejich výběru v tomto ohledu velmi ostražitý. Možná jste i zaznamenal, že volební výbor sněmovny nedoporučil schválit Výroční zprávu České televize o činnosti za rok 2020…
S tím souvisí další věc: součástí toho plánu je odvolání kompletní Rady ČT a její navolení podle nových pravidel. To se podle vás stane kdy?
Odhaduju to na druhou polovinu tohoto roku.
Jak bude rozdělena volba radních mezi sněmovnu a Senát? 10:5, anebo 9:6?
Myslím, že jste definoval obě hranice…
Pojďme se ještě vrátit k té komplexní novele, zajímá mne především financování – je to zcela klíčová věc…
Máte pravdu, že obsazování mediálních rad není jediný problém. A je jasné, že financování je naprostý klíč k nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. A je také pravda, že se koncesionářský poplatek naposledy navyšoval v jednom případě v roce 2005, a ve druhém v roce 2008. Jeho hodnota je tedy dneska zcela někde jinde. Osobně jsem příznivcem nějaké inflační doložky, nějaké fixace tak, že se bude navyšovat poplatek automaticky v závislosti na vývoji inflace. Zda se na tomto automatu domluvíme, to nevím.
Ministr Baxa se už ale někde nechal slyšet, že si umí představit řešení financování ČT, aniž by se zvyšoval koncesionářský poplatek…
Určitě ano. Já ale považuju za nejčistší řešení to, co jsem už řekl. Chci taky zdůraznit, že považuju podíl České televize na trhu za optimální. A nasazení reklamy na ČT a ČT sport považuju za ideální mix. Určitě bych v tom nic neměnil. Otázka je ale definice poplatníka. Určitě to už nejde vázat na vlastníka televize. Č9m dál víc lidí sleduje ČT jinak, přes počítač, telefon a podobně.
A co rozsah veřejné služby? Typicky třeba velké globální sportovní akce – mají mít veřejnoprávní média ambice je ještě vysílat? A budou na ně mít peníze?
Musím se přiznat, že na to nemám vyhraněný názor. Na jednu stranu oceňuju, jak tyto akce dokáže ČT obhospodařovat, na druhou ale vím, že se v zahraničí tyto akce typu olympijských her nebo mistrovství světa ve fotbale přesouvají do soukromého sektoru. Celkově bych ale řekl, že objem a kvalita veřejné služby, jakou poskytuje ČT, odpovídá tradicím a prostředí, ve kterém žijeme. A pokud mají politici tendenci hodnotit ČT de facto jen podle zpravodajství a publicistiky, vždycky na to říkám, že jde o největší a nejvlivnější kulturní instituci. A její síla je mimochodem naprosto zásadní pro udržení parlamentní demokracie v České republice.
A nebojíte se toho, že se neshodnete – podobně jako u pandemického zákona – s kolegy senátory?
Mohou mít jiná očekávání, já ale věřím, že se nám to podaří vykomunikovat.
A co tato námitka: zdá se mi, že není zrovna obvyklé, aby se jeden zákon novelizoval v jednom volebním období víc jak jednou. Nemůže to dopadnout tak, že změníte způsob volby radních, avšak na tu zásadní novelu nedojde?
Je mi jasné, že ta jednání budou komplikovaná, takže odpovím takto: jsem celoživotní optimista, takže věřím, že se nám to podaří prosadit.
A ještě jedna věc: není hlavní problém Rady ČT v tom, že nemá právní subjektivitu? Radní kontrolují ČT na základě podkladů, které dostávají od managementu. V jeho zájmu z logiky věci je vykreslovat situaci v rozličných otázkách tak, aby z toho vyšel dobře. Neměli by radní mít možnost zadávat si a platit nezávislé analýzy, podklady, rozbory apod.? Tyto návrhy určitě budou padat. Z druhé strany mám ale dojem, že historicky to bylo někdy tak, že radní měli dojem, že nepřišli ČT kontrolovat, nýbrž řídit. A to říkám přesto, že si jsem vědom toho, že je pozice generálního ředitele České televize extrémně silná.
Zdroj: Info.cz, autor Vratislav Dostál, 23. 2. 2022. Rozhovor si můžete přečíst také zde.
Foto: Profimedia.cz